Jak by měly výrobní podniky posilovat svou odolnost proti dopadům pandemie? Jsou principy Průmyslu 4.0 dobrým řešením této situace?
Obecně je zřejmé, že odolnost podniků vůči jakékoli krizi je podmíněna diverzifikací portfolia trhů, výrobků a služeb. Každá krize představuje příležitost, ale také pravděpodobnost zásadního dopadu na podnikání. Máme k dispozici množství případů, kdy podnik navzdory útlumu v byznysu v jednom segmentu profituje díky jinému segmentu, který se rozvíjí a není pandemií postižen. Krize je často silným podnětem pro uskutečnění potřebných vynucených změn v podniku, které by v časech bez krize nebyly vůbec řešeny anebo by měly výrazně menší prioritu.
Principy Průmyslu 4.0 napomáhají řešení pandemické situace tím, že umožňují vzdálené řízení procesů, a to včetně jejich částečné nebo úplné automatizace. Nenahraditelné, lidskými zdroji vykonávané profese v procesech podniku získávají nástroje pro plnohodnotnou práci. V případě pandemické situace jsou v podnicích zavedeny efektivní kontroly zdravotního stavu a také organizační opatření pro zabránění šíření nákazy. Míra odolnosti vůči pandemii je dána nejen ekonomickými aspekty podnikání, ale i schopností chránit lidské zdroje podniku, nezbytné pro jeho efektivní řízení a provádění činností a úkolů.
Jak mohou podniky v současné situaci co nejefektivněji přejít od pilotní fáze zavádění Průmyslu 4.0 k jeho masivnímu nasazení?
Způsob a rozsah zavádění Průmyslu 4.0 v podnicích je specifický. Neexistuje jedna šablona, podle níž by se měly všechny podniky řídit. Pilotní fáze se ve většině případů vztahuje k "nízko visícímu ovoci". To znamená, že identifikované příležitosti pro zavedení systémů řízení a automatizace procesů se realizují v rychle dosažitelných cílech. Porovnání reálných přínosů řešení oproti vytčeným cílům je podle mého názoru velmi důležitou součástí pilotní fáze. Všechny poznatky a zkušenosti při pilotní fázi mohou a také mají vést k definici způsobu dalšího "masivního" nasazení. Je ale třeba si uvědomit, že neexistuje reálná možnost udělat všechno a hned. Proto je reálnější definovat zavádění Průmyslu 4.0 jako nástroj pro udržitelný rozvoj. Z technologického hlediska je velmi důležité zohlednit nové trendy a možnosti, které představují pro praktické aplikace automatizace a elektronizace i získání konkurenční výhody a přinášejí předpoklady pro vytváření dlouhodobých přínosů.
Překotný rozvoj Průmyslu 4.0 s sebou nese rychlé zastarávání jednotlivých prvků i celých technologií. Co by měly výrobní firmy dělat pro to, aby se s tímto vývojem co nejlépe vyrovnaly?
Investice do technologického rozvoje se realizují zpravidla podle předem stanovených cílů a jejich měřitelných kritérii. Posuzování dopadu inovací na stávající technologie v podmínkách rychlého rozvoje by mělo probíhat z perspektivy, která zohledňuje strategické cíle. Jednotlivé prvky technologií se stávají brzdami rozvoje v případech, kdy jsou technologie velmi různorodé a jejich provoz je zajištěn rozsáhlými integracemi. Integrace obecně představují potenciální riziko pro rozvoj řešení jako celku.
Při rozhodování o technologických inovacích je často na výběr možnost volby jednoho systému, který pokrývá "všechno", nebo vybírání nejlepších parciálních "best of bread" řešení. První možnost znamená uzamčení řešení v jednom ekosystému, avšak inovace a rozvoj jsou nativní a průběžně aplikovatelné bez dopadu na jiné systémy. Druhá možnost je na první pohled lákavější, ale celková čistá hodnota přínosu různorodých řešení je výrazně nižší, nebo jinak řečeno, náklady na udržitelnost rozvoje různorodých systémů jsou výrazně vyšší a časově náročnější. Je proto důležité, aby se přístup k inovacím technologií řídil v souladu s naplňováním strategie rozvoje. Připravenost na změny je přitom důležitým aspektem udržitelného rozvoje. Porovnáváním dosahovaných přínosů s vytyčenými cíli je možné i v krátkém horizontu analyzovat trendy a vyhodnocovat příležitosti či dopady změn ve vztahu k inovacím.
Jaké jsou základní požadavky na vybudování dodavatelského řetězce odpovídajícího nárokům na udržitelnost z hlediska životního prostředí a nežádoucích externalit?
V konkrétních podmínkách podniku existují různé požadavky na dodavatelský řetězec, přičemž v širším významu lze do tohoto řetězce zahrnout všechny dotčené subjekty. Udržitelnost rozvoje z hlediska životního prostředí má několik aspektů, z nichž uvedu některé časté příklady:
Zvýšení energetické účinnosti - sjednocování technologii pro sdílení zdrojů, které používají a na kterých pracují. Různorodé multi platformní řešení jejichž cílem je sjednotit, a tak zlepšit účinnost využívání energií. Technologie s nižší energetickou náročností by měly být upřednostněny před řešeními, které nemají takové úspory nebo jsou dokonce energeticky náročnější. Jako příklad z praxe se dají zmínit Cloud řešení, která oproti tradičním datovým centrům představují velký přínos pro energetickou účinnost sdílením využívání jejich technologií a systémů.
Udržitelnost technologií pro obnovitelné zdroje - společnosti stále více zvyšují tlak na monitorování své ekologické stopy. Technologie pomáhají sledovat dosahování vytyčených cílů v podniku a moderní systémy mají nativně k dispozici odpovídající nástroje. Poskytují tak nejen možnost monitorování, ale i řízení klíčových procesů podniku, které mají dopady na obnovitelné zdroje.
Inovace pro udržitelný rozvoj - je třeba neustále vytvářet nové scénáře pro rozvoj udržitelnosti a reagovat tak na aktuální výzvy. Zapojením podniku do iniciativ udržitelného rozvoje se vytvářejí platformy pro vznik scénářů a příležitostí pro neustálý příliv inovaci do podniku.
Emise - v souladu s celosvětovými trendy je podstatné, aby každý podnik měl svou vlastní strategii pro dosažení uhlíkové neutrality. Opatření jsou v tomto směru nákladná, avšak dají se přímo přiřadit k přínosům. Příkladem může být konsolidace využívaných prostorů a budov a v nich zvýšení podílu zelených technologií. Dále je možné uvést příklad s redukcí vozového parku díky snížení potřeby individuálního cestování ve prospěch využívání elektronických forem komunikace pro řízení podnikání.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU