Celých 94 procent z téměř osmi set podnikových respondentů pravidelného průzkumu State of the Cloud Report 2019 využívá alespoň jednu cloudovou službu. A 91 procent pracuje s veřejnou formou, 72 procent s privátní. Hybridní model využívá 69 procent respondentů. Jde tedy o nejčastější přístup, v němž organizace kombinují oba přístupy.
V současnosti a v průměru dotazované podniky využívají téměř pět cloudových infrastruktur, přesně 4,9. Uvedené číslo nezohledňuje veřejnou nebo privátní formu. V 3,4 cloudu probíhá běžný provoz, 1,5 cloudu, resp. prostředí, slouží pro testování a experimenty.
Z uvedených čísel vyplývá, že většina organizací volí tzv. multicloudový přístup. V případě velkých podniků příslušnou strategii realizuje 84 procent podniků, v segmentu SMB jde o 61 procent.
Výsledky průzkumu naznačují, že společnosti dnes většinu úloh řeší v cloudových službách. 38 procent činností probíhá ve veřejných infrastrukturách, 41 procent v privátních. Autoři studie poznamenávají, že druhá uvedená forma má v praxi často i podobu virtualizovaných prostředí různých podob a stavů pokročilosti.
Většina organizací využívá veřejné cloudové služby a rovněž na ně plánuje rychle navyšovat výdaje. Očekávané tempo růstu překonává náklady na privátní cloud. Výdaje na veřejný model letos podniky navýší v průměru o 24 procent, na privátní o osm procent.
Centrální cloudové týmy
Dohled, odbornost, náklady, bezpečnost a dodržování souladu patří mezi prioritní výzvy podnikových uživatelů cloudových služeb. Uvedlo je 76 až 79 procent všech respondentů.
Specifickou výjimku představují korporace. Velké organizace na jedné straně získávají bohaté zkušenosti, na druhé nasazují cloudová řešení do dalších a dalších oblastí. Ve výsledku indikují spíše nárůst významu problematických oblastí, což dokazují i porovnání výsledků průzkumu z let 2019 a 2018. Jako příklad lze uvést řízení nákladů (84 vs. 80 %), dohled (84 vs. 77 %), soulad (79 vs. 74 %) nebo správu různých cloudových služeb a infrastruktur (76 vs. 68 %).
Mezi podniky roste popularita centrálních cloudových týmů nebo cloudových center excelence. Zřídila je polovina dotazovaných firem. V prostředí velkých společností jejich zastoupení dosahuje dokonce dvoutřetinového podílu, v segmentu SMB jde o necelou třetinu. Podniky, které podobným pracovištěm dosud nedisponují, o jeho zřízení velmi často uvažují.
Centrální cloudové týmy zajišťují kontrolu, nástroje a podporu při implementaci cloudových služeb v podniku. Mimo jiné se soustředí také na snižování relevantních nákladů a rizik.
Centrální cloudové týmy se s víceméně tradičními odděleními IT dělí o řadu témat a činností. Kromě nákladové optimalizace jde o dohled, aplikační poradenství, nastavování politik nebo o využití automatizovaných pravidel pro řízení. I letos průzkum potvrdil trend rostoucí neochoty byznysových útvarů delegovat nebo přenechat veškerou správu cloudových služeb na centrální IT. Ve velkých podnicích tyto služby povětšinou přebírají pro daný účel dedikované centrální týmy. Rozpočet na cloudové služby obvykle drží byznysové útvary. Část finančních toků směřuje samozřejmě i do vnitropodnikových IT útvarů, jež část potřeb a technické podpory z principu zajišťují. Tvůrci studie zdůrazňují, že se v podnikové praxi optimalizace cloudových nákladů dosud příliš nerozšířily postupy řízení softwarového majetku a velkou roli nehrají ani specializované týmy dodavatelů.
Nákladová optimalizace
Rostoucí zkušenost podniků s cloud computingem se promítá také do vnímání relevantních problémů a výzev. Ve všech kategoriích, tj. od začátečníků až po pokročilé, mezi prvními třemi prioritními tématy figurují náklady a dohled. Rostoucí zkušenost odsouvá problematiky odbornosti nebo cloudové migrace do pozadí.
Téma optimalizace relevantních výdajů v posledních letech získává na významu. Mezi prioritními oblastmi jej uvádí 53 procent respondentů ze skupiny začátečníků, 70 procent středně pokročilých a 76 pokročilých.
Organizace podceňují výši výdajů, které vyplýtvají za cloudové služby. Děje se tak i přesto, že řízení nákladů v této oblasti aktuálně patří mezi hlavní výzvy a iniciativy s nejvyšší prioritou. Respondenti průzkumu měli za to, že zbytečně utratí 27 procent z celkových výdajů na cloud. Specialisté firmy Flexera naměřili 35procentní míru plýtvání. V obou případech jde o vysoká čísla s velkým potenciálem pro snížení.
Podnikoví uživatelé nečiní v rámci optimalizace cloudových výdajů vše, co jim jejich poskytovatelé a relevantní technologie nabízejí. Ačkoli si uvědomují rostoucí potřebu řídit náklady na cloud, jen menší část organizací podniká příslušné kroky. V praxi jde například o implementaci automatizovaných pravidel pro odstavování nevyužívaných služeb nebo pro nastavování adekvátních dispozic či kapacit instancí.
Část podniků tyto úkony zvládá prostřednictvím manuálního řízení, jež je náročné z hlediska monitorování a vynucování. Relativně malá část firem také využívá dostupné slevy, které do svých nabídek integrují poskytovatelé veřejných cloudových služeb. Ve snižování nákladů, jak dokládají výsledky studie, organizace mezi lety 2017 a 2018 příliš nepokročily. Existuje tedy velký prostor pro zavedení příslušných opatření a zvýšení efektivity využití.
Nákladové souvislosti softwarových licencí ve veřejných cloudových infrastrukturách patří mezi specifické výzvy nákladové optimalizace cloudu.
Organizace si v rostoucí míře uvědomují (52 %), že musejí řízení licencí v těchto prostředích věnovat podstatně větší pozornost. Mimo jiné chtějí řešit komplexnost licenčních pravidel (41 %) a dodržování souladu s nimi (42 %).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU